Už je to tak... čas se nezastaví před ničím, a proto už máme konec října! Upřímně, ani jsem se nestihla ve škole rozkoukat, jestli to tak půjde dál, tak napíšu ještě pár testů a pak se budu opět slunit na pláži. Máme prázdniny, co víc si přát. Člověk se může na chvíli zastavit,
Ani mi to neuvěříte. Člověk je ve škole dva dny, z toho se učí jenom jeden, ale pak celou sobotu přepisuje sešity! To jsem si tak v pátek vzala do školy jenom kabelku, hodila do ní zápisník, bez kterého bych asi umřela a vydala se vesele do školy. Nebyla jsem sama kdo měl s sebou
Trochu jsem zaspala. No, možná trochu víc, ale člověk se prostě stejně musí jednou zase probudit, takže na tom zas až tak nezáleží. Celý rok jsem se těšila na letní prázdniny, v červnu jsem už málem šílela a myslela si, že se snad nedočkám. Najednou z ničeho nic jsem odjela do Anglie. Ne
Jo a třikrát jo! Včera jsem byla u kadeřnice. Odhodlávala jsem se asi milion let, protože jsem nechtěla skončit s květákem na hlavě. Kamarádka řekla, že půjde se mnou. Prý jako psychická podpora :D. No fakt paráda. Byla tam moc fajn paní kadeřnice. No tedy spíše slečna.
