Trochu jsem zaspala. No, možná trochu víc, ale člověk se prostě stejně musí jednou zase probudit, takže na tom zas až tak nezáleží. Celý rok jsem se těšila na letní prázdniny, v červnu jsem už málem šílela a myslela si, že se snad nedočkám. Najednou z ničeho nic jsem odjela do Anglie. Ne
Jo a třikrát jo! Včera jsem byla u kadeřnice. Odhodlávala jsem se asi milion let, protože jsem nechtěla skončit s květákem na hlavě. Kamarádka řekla, že půjde se mnou. Prý jako psychická podpora :D. No fakt paráda. Byla tam moc fajn paní kadeřnice. No tedy spíše slečna.
Pro všechny, kteří dneska uschnou stejně jako já!
Perfektní
Absolutely perfect!
Got a secret
Can you keep it?
Swear this one you'll save
Better lock it, in your pocket
Taking this one to the grave
If I show you then I know you
Won't tell what I said
Cause two can keep a secret
If one of them is dead...
Být či nebýt manželkou? To je oč tu běží!
Manželstvím se ve všech směrech zabývá čtivý román od Elizabeth Gilbertové - V dobrém i ve zlém (z anglického originálu Committed vydaného v roce 2010).Tato
Ale ale :). Kdopak je tento krásný chlapec? Že by nenáviděný Draco Malfoy? Člověku se nechce věřit....
Ahojte. Úspěšně se hlásím. Už třetí den ležím doma a beru prášky. Je to docela fajn, ale děsím se školy. Podle toho, co jsem slyšela mě tam čeká perný týden. Budu mít rozhodně co dohánět. Myslíte, že to zvládnu? Přesto všechno jsem se rozhodla svůj návrat do školy ještě pozdržet. Dneska
V pondělí se mi strašně nechtělo do školy. Skoro jako bych věděla, že do ní nepůjdu. Takový zvláštní pocit to byl. Jestli jste četli minulý článek, asi víte o čem budu mluvit. Sama sebe jsem překvapila, když se mi podařilo vstát tak brzo, obléct se a přijít do školy. Odbyla jsem
Dneska jsem vážně totálně vytočená. Je tu spoustu důvodů proč. Nemoc, škola, bratr. Od pátku mě bolí v krku. Myslím, že mám angínu. Pátek si pamatuju jako velmi zmatený. Od rána jsem měla zalehlé uši a motala se mi hlava. Po třech hodinách ve škole, kdy jsem překonávala chvíle, kdy mi bylo špatně,
Achjooo... zachrante mě. Od té chvíle, co jsem přišla ze školy, pracuju na slohové práci, ktzerou máme na pondělí. Napsala jsem asi milion vět, které jsem postupně celé zase smazala a pořád se s tím trápím. Máme těžká témata. Témata, ke která nemám co říct. No a zkuste to rozvést na A4 a půl. Pro mě nemožné. Achjo, potřebovala bych na to tak týden. Nejhorší je, že zítra nejsem celý den doma a v neděli už budu úplně nanervy, jestli nebudu mít alespoň polovinu. Prostě super super super!