Nemůžu pořád uvěřit tomu, že už máme za sebou první půlrok. Když se člověk pořád jenom něco šprtá a někde lítá, čas se splaší a žene se kupředu doslova mílovými kroky. Ale zvládli jsme to. Sice mě to všechno stálo spoustu úsilí a nervů, ale rozhodně se to zatím vyplatilo. Získala jsem spoustu úžasných přátel a rozhodně jsem taky pomohla rozvíjet sama sebe. Už nejsem tak stydlivá, protože jsem pochopila, že s tím se opravdu nedá žít a navíc si myslím, že jsem celkově psychicky odolnější. Vždycky jsem byla strašně nervní člověk. Vyletěla jsem kvůli každé blbosti. V každé špatné situaci jsem hned přemýšlela jen nad tím, jak je všechno strašné. Snažím se to změnit. Je to těžké, protože tuhle povahu máme v rodině tak trochu všichni.
Nedávno jsem viděla film Jíst, meditovat, milovat. Zprvu se mi na to dívat vůbec nechtělo, jelikož všechny recenze, které jsem o tom četla byly spíše kritické a film byl celkově poměrně špatně hodnocen. Nakonec však zvítězila moje zvědavost. Chtěla jsem vidět příběh, o neuvěřitelné cestě jedné odvážné spisovatelky, který byl navíc naprosto pravdivý. Byla jsem nadšená. Fakt. Většinou tady takové filmy odsuzuji velmi krutě, ale tento na mě udělal pěkný dojem :). Dokonce jsem začala i přemýšlet, že bych si přečetla knížku. Pšššt. Hlavně to neříkejte mojí nejlepší kamarádce, protože ta by to považovala za nevěru našemu pohledu co se knih týče. Prostě a jednoduše jsem se zamilovala snad do všech filmů o neuvěřitelných cestách, dobrodružstvích a úspěších. Je to snad tím, že neustále doufám, že snad i mě něco takového potká? Jsem prostě naivní. Já to vím, ale nemůžu si pomoct. Tolik mě to všechno láká.
Včera jsme měli vytoupení na náměstí a musím říct, že to byl pěkný trapas. Kromě toho, že mě viděli asi všichni, kteří mě rozhodně vidět neměli, jsem navíc prochladla a dostala slušnou rýmu. Zítra mám jít na ples, asi budu vypadat s červeným nosem jako bezva kus, že? Kromě toho se ovšem moc těším na Vánoce :) :). Štědrý den by měl splnit má přání, už z toho důvodu, že jsem si všechny dárky vybírala sama :D. Bohužel stále nevím, co bude na Silvestra. Nechtěla bych tvrdnout s našima doma na zadku a sledovat v televizi Mejdan roku. Kdyby došlo na nejhorší, už jsem vybavena. Mám půjčené v knihovně skvělé knihy, takže si mlžu popřípadě číst. Koneckonců jsem to tak udělala i loni. :)
Mějte se!!!!!