Já tu školu prostě nedám.....

Tento týden ve škole mě naprosto vyřídil. Ptám se sama sebe, proč jsem byla tak blbá a šla na gympl? Jsem fakt debil. Kamarádky ze základky za mnou chodí a vykládají mi, to všechno zažily, kolik mají volného času, když jsem si procházely učení, hleděla jsem, jaké mají ve škole "lážo plážo". Achjoo! Všechno mě tak štve, nemám skoro vůbec žádný čas a když jo, tak sleduju seriály v angličtině nebo si pouštím francouzské online příručky. Ve škole mi skor nic nejde. Proč musí být všechno tak složité, podrobné, nudné a obsáhlé? Snažím se jak nejvíc dovedu, dělám věci na můj mozek neproveditelné a učím se neustále, do všeho, abych veděla, o čem se v dané hodině mluví. Teď mě nejvíce tíží chemie, protože tam vůbec, ale vůbec nevím, o čem se mluví a taky fyziky, kde zase nestíhám výklad toho učitele, páč on hrozně drmolí, počítá rychlostí blesku a než stihnu pochopit, proč tam udělal tohle, tak je zas úplně někde u nečeho jiného. Včera u mě byla kamarádka, zatímco ona povídala, já jsem si četla mluvnici a napůl ucha ji poslouchala. Vyprávěla mi, že má mnohem více volného času než na základce a že jí ta škola naprosto jde a moc ji to baví. Sakra. Ne že bych jí to nepřála, ale když vidím, co všechno se mám každý den naučit citím se naprosto úzkostlivě, protože vím, že nemám šanci to stihnout. Víkendy jsou ovšem lepší, učím se vlastně už od té chvíle, co vylezu v pátek ze školy, takže si otevřu sešit už v autobuse. Sobota a neděle je totálně zabitá chemickými rovnicemi (a já nevím čím dalším), histologií do biologie, angličtinou, fráninou atd. atd....  Dneska jsem půl hodiny poslouchala CD k naší fráninové učebnici a doufala, že snad nějakým zázrakem tomu šíleně debilnímu (omlouvám se všem francouzsky mluvícím) a složitému jazyku porozumím. To byste nevěřili, jaká je to děsná hatlamatilka! Teď už budu muset jít a upříně nepředpokládám, že se tady zase brzi objevím, protože se snažím využít všechen čas na učení. Teď mám chvíli na počítač, protože mě tak bolí hlava. Vzdávám se, dnes už do té hlavy nic nenatluču. Uvidím, co bude dál. Snad bude líp. 

Mějte se hezky....