Slučák? fakt nemám zájem

Ahoj. Musím se vám s něčím svěřit. Dneska jsem (zase po dlouhé době) koukla na facebook, abych věděla, co se stalo nového a jestli se něco neplánuje. Našla jsem jenom pořádně dlouhý seznam zpráv, kde se celá naše (bývalá) třída dohaduje o slučáku (letos jsme dokončili základku a chystáme se na střední). Já se do diskuze vůbec nezapojuju, protože za 1. je mi naprosto jedno, kde a kdy se to bude konat, 2. myslím si, že na slučák je moc brzo, neviděli jsme se teprve 2 měsíce, což je přece standartní doba prázdnin, kterou jsme bez sebe vždycky přežili, 3.  upřímně se mi po mých bývalích spolužácích (zatím) vůbec nestýská, tudíž nemám o nějaký slučák vůbec zájem (pochopte mě, ty čůzy "královny třídy" mi celé roky na základce natolik znechutily, že se není čemu divit, když říkám, že jsem ten konec uvítala). Připadá mi, že čas naprosto neuvěřitelně rychle letí. Je sice teprve polovina srpna, ale to znamená, že už je polovina srpna! Panebože, seznamovací pobyty se blíží rychlostí blesku a já z nich mám čím dál větší strach. Vím, že se v nové třídě najde někdo, s kým se budu moct bavit (prosíííím! alespoň 1 člověk!), ale taky mám neustálý strach, že budu muset opět čelit těm namyšlenám "královnám a králům" světa, jako jsem jim čelila doposud. Věřte mi, tyhle děti (později dospělí) dokážou být podlé, zlé, zákeřné, i když vypadají naprosto nevinně a všichni rodiče si je pochvalují, jaké to mají zlaté dětičky. Tyhle děcka znepříjemňují život všem ostatním, kteří nejsou jako oni. Smějí se jim, pomlouvají je, zesměšňují, využívají a taky abych nezapomněla : šikanují. Ano, to jsou oni, ti agresoři, kteří utlačují. Bohužel to v reálu nechodí tak, jako například ve filmu "Královna ročníku", kdy je ta zlá a špatná královna školy nakonec sezasena a veřejně zesměšněna. Ve skutečném životě tito "králové a královny" zkrátka zůstanou královnama a králema, a vždycky vyhrají - prostě VŽDYCKY!  jelikož spravednost (jak jsem se nedávno, bohužel, dozvěděla) neexistuje. Alespoň ne v tomto případě. Proto mám strach. Před těmito lidmi se nedá bránit. Pokud jim nedáte opsat úkol do matiky, ukamenují vás, nebo ještě hůř, udělají vám pěknou scénu, u které budou přítomni všichni, věřte mi, opravdu VŠICHNI, kteří by u toho podle vás rozhodně přítomní být rozhodně neměli! Jestli si myslíte, že moc přeháním, tak jste štastlivci a nejspíš jste tu správnou tiranii nezažili (můžete být jedině rádi). Nu což. Nic jiného mi nezbývá, než čekat, bát se, doufat. Věřit. 

A teď na šťastnější notu: Celkem mě pobavil fakt, že nemám zas až takové obavy o to, jestli budu zvládat učení, jako spíš strach ze spolužáků . Mě to prostě připadá divné . No nic, tak se zatím mějste, doufám, že jsem vás moc neznechutila svým děsně "optimistickým" článkem .