Šíleně kruté obtěžování líných adeptů, aneb...

ŠKOLA. Tak se mi nějak zdá, že se ty slavné prázdniny chýlí ke konci. Možná si říkáte, proč to píšu takhle brzo, vždyť máme ještě 13 dní volna! No jo, ale já to beru zase po svém, tedy pesimisticky - už jenom 13 dní volna (doufám, že jsem to spočítala správně :D)!  Je to fakt hrozné, vůbec se mi nechce do školy, mezi všechny ty písemky, zkoušení a špatné známky. Vždycky, když letní prázdniny skončí, tak se do školy první ten těším. Ráda se přivítám se spolužáky, s kamarády a s některými učiteli. Jenomže po několika dnech na mě dopadne zase ta smutná nálada, že dny válení se gauči jsou již dávno za námi a že nás čeká těžký rok. Nesnáším dny, kdy se musím moc učit, kdy doslova nestíhám doletět domů, a kdy se musím učit třeba i v noci, abych to všechno do té hlavy nacpala.  To mám pak chuť se na všechno vykašlat a odejít s pětkou. Učitelé mají taky ve stylu dávat písemné práce ve stejné dny. Někdy píšeme 5 písemek, a někdy zase nic, no nebylo by lepší, kdyby to raději pěkně rozložili? Stejně, když se naučím na písemku do přírazu, napíšu ji, tak si za dva dny vůbec nepamatuju, o čem to bylo. Má tohle vůbec smysl? Někteří říkají, že takhle si dobře trénujeme paměť, ale mě to stejně pořád připadá jako blbost. 

Včera jsem dočetla druhý díl Školy noci, tedy "Zrazenou". I když se mi první díl moc líbil, druhý je podle mě ještě lepší. Sice se mi nelíbí, jak Zoey (hlavní postava) neustále váhá mezi svým učitelem Lorenem, Erikem a Heathem. Proboha, to si nemůže už jednoho vybrat?  Jinak mi tahle knížka přišla i smutná, jelikož nejlepší kamarádka hlavní hrdinky nezvládne proměnu v upíra a zemře Zoey v náručí. Zkrátka už se nemůžu dočkat, až si přečtu další díl, protože mě fakt zajímá, jak to bude dál. 

Když už jsme u těch dojemných knížek, zrovna jsem dočetla poslední díl "Sesterstva putovních kalhot". Byla to knížka o posledním, tedy čtvrtém létě čtyř nejlepších kamarádek (Carmen, Leny, Tibby a Bridget) pojmenovaná "Navždy v modrém". Ani tentokrát nebudou holky trávit léto společně a "putovní kalhoty" budou muset opět cestovat. . Bridget odjede do Turecka pomáhat při archeologických vykopávkách, Lena do Providence na kursy malířství a Carmen do Vermontu na divadelní festival jako kulisačka. Tibby zůstane v New Yorku. Aby si holky nepřipadaly osamělé, objevily staré džíny, nikdy nenošené, které všem záhadně padly, i když měla každá jinou postavu. Během každého léta si je mezi s sebou posílaly.  Tento díl mi přišel hodně smutný, za tu dobu, co jsem přečetla všechny čtyři knížky mi kamarádky a jejich putovní kalhoty přirostly k srdci. Je smutné, že to všechno skončilo.    

Mějte se!!!!